Malá knížka haiku

*******
Recenze teologa a publicisty ThDr. Jiřího Vaníčka
Úvod ke knize od prof. Ing. Petra Moose CSc., prorektora ČVUT
Další recenze a reference
Bibliografie
O autorovi
Recenze O. Nytrové na knihu Oblouk návratu

*******
Bibliografie

*
Dotýkání
1999, Nakladatelství Rubato, Hostiné

*
Čas zastavení- čas Perseid
2002, Nakladatelství Blahoslav, Praha

*
Klečící Bůh
2004, Nakladatelství Do-TISK, Česká Lípa

*
Oblouk návratu
2006, Nakladatelství Oftis, Ústí n. Orlicí

*
Promluvy k umění
(neprodejná bibliofilie)
2007, Nakladatelství Josef Vinklát, Liberec

*
Ponorná řeka
2010, Nakladatelství Věra Nosková, Praha

*
Čtyřiatřicet zamyšlení
2012, Nakladatelství Věra Nosková, Praha

*
Dopisy člověku Nathanielovi
2015, Nakladatelství Jiří Nosek – Klika, Praha

*
A stříbrný peníz…
2021, Nakladatelství Jiří Nosek – Klika, Praha
*
Malá knížka haiku
2024, Nakladatelství Jiří Nosek – Klika, Praha

*******
O autorovi

Stanislav Kubín, básník a esejista

Ročník 1943, původním povoláním elektrotechnik, do roku 1970 příslušník vojenského letectva. Člen Obce spisovatelů a Kruhu autorů Liberecka. Publikoval od mládí, především časopisecky, již za svého pobytu na odborné škole v Brně koncem padesátých let, kde se autorsky výrazně podílel na činnosti amatérského divadelního souboru. V té době to bylo mimo celé řady scénických kompozic a skečů i spoluautorství na dramatizaci románu Jarmily Loukotkové „Navzdory básník zpívá“.

V roce 1987 bylo zúročeno jeho přátelství s Miroslavem Horníčkem zrodem cyklu pořadů „Přijďte k nám pobejt“, na které navázaly cykly „Povídání o naslouchání“, „Dotýkání“, „Doteky – plochy poznání“ a „Interview“. Na těchto pořadech se podílel s M. Horníčkem až do roku 1991 spoluautorsky a jako dramaturg. Od roku 1992 byl už jediným autorem scénářů pro tato talk show, jichž do roku 2013, kdy byla po 26 letech historie pořadů uzavřena, napsal přes 180 a drtivou většinu i moderoval. Hosty těchto kontaktních pořadů bylo celkem 156, vesměs vynikající osobnosti kultury, umění, publicistiky, vědy a sportu, například Miroslav Horníček, Radovan Lukavský, Vladimír Komárek, Rudolf Pellar, Jan Petránek, Gabriela Vránová, Petr Hora – Hořejš, František Novotný, Petr Moos, Táňa Fischerová, Petr Prokop Siostrzonek, Jana Štroblová, Alfred Strejček, profesor Jiří Hlaváč a mnoho dalších.

Je autorem řady literárních pásem a kompozic (např. Lahodná vteřina, …kde i smrt je čistá, Kam chodí vítr spát), na svém autorském kontě má pět básnických sbírek : Dotýkání, Čas zastavení- čas Perseid, Klečící Bůh, Oblouk návratu a Ponorná řeka. Napsal téměř 200 esejů Epištolní a jiná zamyšlení. Výběr z těchto esejů pod názvem „Čtyřiatřicet zamyšlení, deset modliteb a jedno interwiev“ vydalo v srpnu 2012 vydavatelství Věra Nosková Praha. Na jeho tvůrčím kontě je i libreto literárně-hudební kompozice „Laudatio pro Antonína Dvořáka“, která je veřejností velmi příznivě přijímána. Je rovněž autorem desítek vernisáží výstav výtvarníků a také filozofických i polemických článků, především v církevním tisku. V poslední době sklízí úspěchy se svým autorským čtením – recitálem „Lahodná vteřina“.

Spolupracuje – sporadicky – s Českým rozhlasem (ČRo2 – Praha, pořady Dobré jitro, Nokturno nejen pro osamělé, v poslední době jako host Mikrofóra) a redakcí náboženského vysílání České televize. Nakladatel Josef Vinklát vydal v roce 2007 výbor z autorových vernisážních textů jako neprodejnou bibliofilii „Promluvy k umění“ – 30 číslovaných výtisků.

*

ThDr. Jiří Vaníček , teolog, publicista – Čtyřiatřicet zamyšlení

Čtyřiatřicet zamyšlení deset modliteb a jedno interview, je název nové knihy básníka a esejisty Stanislava Kubína. Kniha není všeobecným povídáním o věcech duchovních, je skutečným průvodcem v labyrintu současného světa. Biblicky zakotvená zvěst je aktuální a konkrétní ve svým tématech: spravedlnost, hněv, zákon, odvaha, místo v davu, svévole a mnohých dalších. Autor zve čtenáře k cestě z nejistot pseudosvobodného bytí do bezpečí Božího domu, k dobré přítomnosti i dobré budoucnosti. V poctivém křesťanském slově nacházíme radost z nového poznání i klid srdce, jež je Božím chrámem. Proč to autor pro nás dělá? Odpověď nacházíme v jedné z modliteb této knihy: Hospodine, Pane náš a Otče – neprosím, ani nežádám. Jenom Ti ve svobodě, kterou jsi nás obdařil a kterou někdy pociťujeme ve svém nevděku jako tíživé břemeno, chci nabídnout své srdce, své ruce. Pro zdar Tvého Stvoření i pro radost a pomoc svým bližním. Amen.

*

Profesor Ing. Petr Moos CSc. prorektor ČVUT Úvod ke knize „Čtyřiatřicet zamyšlení“

Na cestu k úvahám v tichu –

Když se utiší slova všedních dnů, když se myšlenky spojí stuhou pokory, pak se rozhovoří srdce člověka k Bohu i k sobě samému… Na stránkách této knihy se v tichých náčrtech zobrazuje cesta, která i v rozhněvaných dnech nabízí ovoce pokoje, milosrdenství a naděje. Je dobře, že nám autor připomíná, že úhelnými kameny této cesty jsou – pokora, láska a oběť. Věřím, že i čtenáři se často zamýšlí nad skutečností, že na této cestě je řád, ale i zmatek – plevel. Ale život nám nabízí i mosty, po kterých lze přejít kaluže smutku a beznaděje. A právě k těmto mostům směřují úvahy, zamyšlení a poezie Stanislava Kubína.

*
Pozdravná slova básníka PhDr. Františka Novotného při představení knihy Čtyřiatřicet zamyšlení v Praze – Karlíně

Jeden moudrý citát tvrdí, že slova se nepočítají, neměří, ale váží. Na miskách vaší přízně je dnes Čtyřiatřicet klasů z pole dávné moudrosti, klasů, ze kterých Stanislavovo zamyšlení odděluje zrnka naděje. Díky za ně. Z některých bude chleba, některá mohou zapadnout do úrodné půdy aby vzklíčila ve vhodnou dobu. To je tajné přání všech kazatelů. Jsou slova, která po kterých život sládne, po kterých hořkne, slova, po kterých dostává lehkost motýlích křídel, jsou slova, po kterých život dostává tíhu okovů.

Když vře to v tobě jako žhavá láva
Když jícen chrlí slova až trháš rameny
Buď opatrný kam vždyť tak často se stává
Že láva v letu zchladne a jsou z ní kameny

Po lávě tisícileté filozofie zůstaly v našem světě pěšinky, kterými se nás snaží Stanislav Kubín vést k úrodné krajině víry, lásky a naděje.
Pracovní povinnost mi bohužel nedovoluje, abych Stanislava objal a popřál úspěch této knížce, silné zejména ve chvílích, kdy se snaží nezakrývat naše slabosti a pomáhá ochablým svalům dobré vůle. „Náboženství se obrací k všemocnému otci nebeskému, ale dokážeme včas porozumět svému pozemskému otci, který nás spolupřivedl na svět?“ To je třeba jen jeden příklad, který mne zaujal, jedna z otázek, kterou jsem v jeho úvahách zaznamenal. Mluvím o ní proto, že to je podle mého, ten správný klíček, který otevírá pozemskou branku do zahrady věčnosti.
Jak je povzbudivé, že v dnešní době kdy probíhají žně pahodnot, někdo mne mezi prsty ornou půdu, voní k ní a zavlažuje ne slzami, ale vodou z pramenů té zmíněné dávné moudrosti.Vedle sentencí filozofujících, pak vykvétají i léčivé bylinky všednodenních radostí. Radostí, jakou je i kniha Stanislava Kubína – Čtyřiatřicet zamyšlení, deset modliteb a jedno interview.

Pár slov a krásná chvíle se narodí jak dítě
Posečkáš vteřinu už úsměv políbí tě
Jsi ztracen na věky jsi chycen do té sítě
Jsi hozen do řeky zbývá ti plavat hbitě
Hledat břeh daleký ruku co zachrání tě
Loučit se s nadějí a oplakat ji skrytě

Pár slov a krásná chvíle se narodí jak dítě…