Když mi odcházíš

---

nebo, pokud nemáte nastaveného poštovního klienta a tlačítko vám nefunguje, zadat adresu ručně:

annie(z)annatvrznikova.cz

---

Vážná diagnóza blízkého člověka dokáže během chvíle rozdělit život na „předtím“ a „potom“. Najednou nevíte, co bude zítra. Máte strach, doufáte, pochybujete a snažíte se dělat to nejlepší, i když často vůbec nevíte, co to znamená. Ptáte se sami sebe, zda děláte dost. Osaměle sledujete, jak ostatní žijí dál, zatímco váš svět se zastavil.

Skutečný příběh pečující dcery dává slova emocím, o kterých se těžko mluví. Zachycuje chvíle, které bolí, ale zároveň mění pohled na život, vztahy i na nás samotné. Přináší zkušenosti, které mohou pomoci projít náročným obdobím, a připomíná, že ani ten, kdo doprovází, nemusí zůstat bez opory.

I ve chvíli, kdy nemůžeme změnit to, co přichází, stále můžeme ovlivnit, jak tím projdeme.

---

„Knížka reflektuje příběhy rodin, které denně potkávám. Pro ty, kteří to právě žijí anebo žít budou, může být inspirací, nadějí i sounáležitostí. Vše je tolik potřebné v těžkých chvílích.“

Mgr. Bc. Linda Havlíček Skarlandtová, DiS.
Zdravotně-sociální pracovnice, Oddělení paliativní péče,, Fakultní Thomayerova nemocnice

„Kniha je vzácným svědectvím o jednom z nejbolestivějších lidských okamžiků – loučení s maminkou – zpracovaným s takovou něhou a upřímností, že jsem měl možnost cítit každou stránku na vlastní kůži. Příběh je autentický až na dřeň, bez příkras a sentimentality, a právě proto zasahuje tam, kde to opravdu bolí i hřeje zároveň. Annie otevírá téma, které většina z nás odkládá na „někdy jindy”, a přitom nás všechny čeká – a dělá to způsobem, který pomáhá, léčí a připomíná, že v tom nejsme sami.“

Matěj Kůs, Zdravotnický záchranář, ASČR

„Teprve když je člověk konfrontován s nevyhnutelností smrti, pozná, zda navzdory svým pochybnostem má dostatek odvahy jí čelit přímo.
Anna nám s naprostou zranitelností ukazuje, že být člověkem, který zblízka prožívá odchod milované osoby, neznamená cítit jen hluboký smutek, ale i zmatek, rozčílení, bezradnost nebo výčitky. Zároveň sledujeme, jak umírají staré části osobnosti autorky, aby daly prostor těm novým: odpuštění, vděčnosti a konečně přijetí. Pozvolna se odevzdává osudu, a my tak spatřujeme krutost i krásu koloběhu života. Kniha zdůrazňuje pomíjivost okamžiku stejně jako jeho zdánlivou nekonečnost – že není kam spěchat, že ten zázrak je přímo před námi, pokud jsme ochotni jej vidět, a že to celé je dar.“

Michael Postulka

„Silná kniha, napsaná silnou a citlivou ženou, která se rozhodla zlomit generační vzorce. Doporučuji všem, kteří se také rozhodli vzít tento nelehký úkol na sebe.“

Blanka Sadílková, MA, Portrétní a dokumentární fotografka

„V naší společnosti je téma umírání a smrti stále tabuizováno, přitom nás to čeká všechny. Je to něco, co se řeší pod pokličkou, v tichosti, doma. Tahle knížka se mě dotkla víc, než jsem možná čekala. Četla jsem ji už jako člověk, který má vlastní zkušenost s odchodem blízké osoby a který právě prožívá další těžké období spojené s nemocí. Je napsaná velmi citlivě, upřímně a bez příkras, a přesto v ní není jen smutek – je v ní také láska, blízkost, naděje a pochopení toho, co člověk během nemoci a loučení prožívá. Věřím, že může být oporou každému, kdo se právě snaží vyrovnat s nemocí a odchodem někoho, koho miluje. Víc takových knih a více otevřené debaty o tomto tématu.“

Petra Binderová

Při čtení jsem občas těžko popadala dech a plakala. Bylo to bolestivé, ale zároveň úlevné. Jindy jsem knihu odložila a zavolala mamince. A pak byly chvíle, kdy se ve mně rozlilo teplo a víra, že to zvládneme.
Kniha nabízí otevřené a silné svědectví o zkušenosti, která bolí, ale v podání autorky je zároveň laskavá, opravdová i úlevná. Myslím, že je to kniha pro všechny, kteří něčím podobným procházejí nebo tím už prošli – ale také pro jejich blízké. Děkuji za odvahu sdílet osobní zkušenost. Věřím, že může být oporou mnoha lidem, kteří právě teď hledají slova pro to, co žijí. Děkuji, Annie.

Michaela Dočekalová

„Kniha je vzácným svědectvím o jednom z nejbolestivějších lidských okamžiků – loučení s maminkou – zpracovaným s takovou něhou a upřímností, že jsem měl možnost cítit každou stránku na vlastní kůži. Příběh je autentický až na dřeň, bez příkras a sentimentality, a právě proto zasahuje tam, kde to opravdu bolí i hřeje zároveň. Annie otevírá téma, které většina z nás odkládá na „někdy jindy”, a přitom nás všechny čeká – a dělá to způsobem, který pomáhá, léčí a připomíná, že v tom nejsme sami.“

Matěj Kůs, Zdravotnický záchranář, ASČR

V dnešním uspěchaném světě, plném různých problémů a emocionálních výzev, je často obtížné přemýšlet o smyslu nebo konci našeho života. Když pak do rodiny přijde těžká nemoc nebo blížící se konec, mohou se lidé cítit ztracení, bezradní a nedokážou se vyrovnat s těžkými životními situacemi. V takových okamžicích je důležité mít možnost získat odbornou podporu a poradenství, které může pomoci nalézt co nejlepší řešení v obtížné situaci.
Kniha „Když mi odcházíš“ je velmi citlivě a lidsky napsaný příběh o doprovázení blízkého člověka v závěru života, který je díky otevřenosti autorky velmi dojemný a zároveň povzbuzující pro všechny, kteří právě procházejí stejně těžkým životním obdobím a hledají povzbuzení a naději, že to všechno zvládnou.

Hana Haráková, Zakladatelka nadačního fondu Umění doprovázet

---