Autor: | Ondřej Sedlák Nový |
---|---|
ISBN: | 978-80-88298-22-9 |
Vazba: | V2 |
Náklad: | 200 ks |
Formát: | A5 (148×210 mm) |
Barva: | obálka |
Počet stran: | 70 |
DPC:179 | .- Kč |
Rok vydání: | 2018 |
Rodiště
Rodná víska, rodný kraj,
z křivek kopců, Dechu, taj se taj,
čiré tu jsou prameny,
vůkol pole, lesy, kameny.
Z řek známa hlavně Sázava,
Velké Dářko z rybníků,
památek plná je to dálava,
co najdete božích muk, pomníků.
Na cyklisty, výletníky i turisty pěší,
Brod, Borová Havlíčkova už se zase těší,
Žižka pad u Přibyslavi, mají tam dnes zámek,
a z muzea hasičského, přivést si lze dárek.
Sto čtyřicet schodů vede
na vrchol Rosičky rozhledny,
zelená krajina k ní modré letní nebe,
dominantou kostel značky Santiny.
Mluvit o přírodě a tak, nechci jen,
ta bez lidí a jejich myslí je jen pouhopouhý sen,
Vysočina plná rodin, rozvětvených, šťastných,
ty dávají kraji život, dítka tváří jasných.
Jako každý – prostě nevím,
co v budoucnu nastane,
jedno vám však jistě povím,
rodný kraj mi v srdci zůstane.
* * *
Média
Klikám, klikám,
očima přehnaně blikám,
rychle si zvykám,
v duchu pykám.
Co bylo včera pravdou,
dnes už není,
ti s chorobou psavou
zítra mnoho opět změní.
Bába ti v tom už dávno neporadí,
i vyhledávání pokročilé
občas zmate tě a zradí.
Jsem rád, že o světě dočíst se mohu,
že nemusím chodit pro noviny,
na ledu v zimě si u toho zlomit nohu.
Vidět však skrz informační smog,
kdo je falešný a kdo Vincent van Gogh,
dnes už je a bude stále více kumštem,
a do háje… PC polil jsem si právě moštem!
* * *
Proč něco vůbec psát
Ruce tisknou násady,
duše tvrdé zásady,
od rána až do soumraku,
lopotí se v hlíně, prachu,
jinak chléb si nedobijí,
takhle moji předci žijí,
po léta a generace,
otroci manuální práce.
Všechny jejich oběti,
pro nás, pro děti,
zázemí nám připravili,
do škol nás vypravili,
dnes už právě díky nim,
v měkké posteli já spím,
perem budu orat v brázdách papírových,
myšlenkou kácet dřevo v lesech nových.