Hořké prázdniny
Autor:
Ivana Daňhelová
ISBN:
978-80-88088-15-8
Vazba:
V2
Náklad:
300 ks
Formát:
A5
Barva:
obálka
Počet stran:
156
DPC:
180.- Kč
Rok vydání:
2015
| Autor: | Ivana Daňhelová |
|---|---|
| ISBN: | 978-80-88088-15-8 |
| Vazba: | V2 |
| Náklad: | 300 ks |
| Formát: | A5 |
| Barva: | obálka |
| Počet stran: | 156 |
| DPC: | 180.- Kč |
| Rok vydání: | 2015 |
(možno s podpisem či věnováním na přání)
Jak vidí svět dítě? Co si přeje, čeho se bojí a před čím utíká? Dospělí si často myslí, že pro něj dělají to nejlepší, ale co když ono zatím prožívá nejhorší noční můru?
Nechte se vtáhnout do humorného a zároveň truchlivě laděného vyprávění vnímavé a citlivé holčičky, která se musí vyrovnávat s mimořádně hořkým létem – rozchodem rodičů, rozpadem rodiny a ztrátou domova. Její optimistické a zároveň naivní vnímání se střetává s krutým světem dospělých, kteří dokáží ubližovat jak sobě, tak i svým nejbližším. Je konfrontována s neotřesitelně dokonalou křesťanskou morálkou, se schizofrenií socialistického školství a nakonec vydána napospas nemilosrdným psychologickým odborníkům. Co všechno však může křehká dětská duše vydržet, aby neztratila svoji víru v dobro?
Ukázky z knihy:
Fotky ze křtu, který se konal 11.9.2015 ve vinárně Degu na Anenské ulici v Brně. Večer zpříjemnila vokální skupina Megafon.
Odezvy čtenářů:
Právě jsem dočetla knihu „Hořké prázdniny“ a po tvářích se mi řinou slzy … Hluboce mě zasáhla svým příběhem, protože si jako dítě z rozvedené rodiny umím představit, co hlavní hrdinka prožívala. Ale i přes ty slzy mě hladila hra se slovy, pocity, barvami a vůněmi, kterou autorka celému příběhu vdechla kouzlo a laskavost. Kéž by se tato kniha stala mementem pro ty rodiče, kteří se rozcházejí (a vím, že to jinak nejde a někdy je to dokonce lepší), aby brali ohled hlavně na křehkou a čistou dětskou duši, kterou ze svého rozhodnutí přivedli na tento svět. Doufám, že tato prvotina nebude autorčina poslední. Rozhodně doporučuji k přečtení.
Jana Šufajzlová
Byla jsem pozvána na křest knihy „Hořké prázdniny“ v krásném prostředí a mimořádné atmosféře, ve které se s námi autorka podělila o něco tak intimního, jako je kniha o sobě. Úžasně si vybrala i kmorty své knihy – svého manžela a své dva syny, kteří ji podporují. Pak jsem si uvědomila, že v dnešním neuspořádaném a rozhádaném světě se ve vinárně sešly nejméně tři rodiny, které spojuje jeden krásný zájem – muzika. Ještě dnes mi zní v uších akordy v podání Megafonu, kytarová sóla muzikantů a neřízený sbor amatérů. Odcházela jsem s potvrzeným vlastním přesvědčením, že tam, kde se zpívá, není čas na zbytečné nebo hloupé a škodlivé řeči.
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Popoháněla mě zvědavost, protože jsem s autorkou částečně sdílela dobu, o které píše. Postava babičky se moc povedla (popis její dikce, zabarvení hlasu, typická změna výšky hlasu během jediného slova – úplně ji slyším) a používání odnože hanáckého nářecí má také svůj půvab. I další členové rodiny vycházejí z autorčina vnímání jako lidé, kteří žijí hlavně proto, aby je mohla sledovat a hodnotit. Obdivuji autorčin dětský pozorovací talent i jazyk, který pro své vyprávění používá. Jednoduchý, srozumitelný, barevný, odpovídající věku hlavní hrdinky. Dialogy prokládané úvahami a popisy tvoří zajímavý celek. I obálka je výstižná. Když přečtu nějakou knížku, vždycky si říkám, co mi přinesla a jestli to nebyla ztráta času. Tahle kniha mě přivedla k nápadu, že by bylo dobré požádat na patřičných místech o doplnění Desatera, které se tak často v textu zmiňuje. Někam k přikázání „Cti otce svého a matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti žilo na zemi“ bych přidala „Cti dítě své“. Doufám, že se autorka zase brzy pustí do další knihy.
Vlasta Skácelová
Kniha mě velmi dojala tím, jak bravurně popisuje naše pohnuté dětství a situace, které nám rodiče a otřesná komunistická byrokracie způsobily. Musím přiznat, že vzpomínky jsou i po tolika letech stále živé a doufám, že tento silný příběh ovlivní i další lidi natolik, aby si včas uvědomili dosah svého egoistického chování a nezkazili život malému dítěti. Věřím, že tato kniha nebude bestsellerem jen pro mě, ale stane se povinnou literaturou všech nastávajících rodičů.
Michal Bednařík
Kniha je podle mého názoru velice opravdová a když od ní vstávám, chvíli mi trvá, než se přeprogramuji do své dospělé současnosti. To je důkaz, že jsem se s podobnými prožitky a dětským chápáním světa ztotožnila, že jsem je prožila, a díky této knížce se tam vrátila. Asi bychom neměli být v dospělosti tak suverénní, měli bychom se snažit aspoň příležitostně nainstalovat do hlavy něco jako dětský filtr a koukat se na svět skrze něj.
Sylva Dvořáková
Chtěla bych poděkovat autorce za její vzpomínky a myšlenky, obsažené v knize „Hořké prázdniny“. Její příběh i styl líčení se hluboce dotkl nějakého mého skrytého vnitřního „já“ a moc mě to dojalo. Nevím, jestli víc ty veselé i neradostné události, ta známá místa i prostředí nebo to, že jsem se dozvěděla, že se vlastně jedná o autobiografii. Dlouho se mi nestalo, že bych u knížky nad tolika stránkami strávila většinu času s kapesníkem přitisknutým k očím a k nosu. Dlouho se mi nestalo, že by mě nějaký příběh tak dojal, že by mě rozbrečel, ale zároveň k sobě připoutal tak, že bych nechtěla přestat číst a po dočtení měla chuť to přečíst znovu, případně poprosit o pokračování. Jedním slovem: nádherné.
Gratuluji k bohatému stylu vyprávění a podání z pohledu malé holčičky. Tento příběh si opravdu zasloužil publikovat. Přeji knížce, ať se jí daří.
Pavlína Němcová
